e–Fyzika.cz
řekněte o nás kamarádům
Zajímavé stránky
- e-Matematika.cz
- e-Jazyky.cz
- Přijímací zkoušky nanečisto
- Doučování matematiky
- Přijímací zkoušky na VŠE
- Angličtina zdarma
- Maturitní otázky z matematiky
- Autoškola
Wilhelm Conrad Röntgen
(27.3.1845 - 10.2.1923)
Röntgen se narodil v malém roubeném domku v městečku Lennepe nedaleko od Düsseldorfu. Jeho rodiče (navíc bratranec a sestřenice) pocházeli z bohatých rodin. Tři roky po jeho narození se přestěhovali do Apeldoornu v Holandsku, kde měla matka příbuzné. Po přestěhování si museli změnit občanství a tak se stal Röntgen Holanďanem. Do svých 16 let navštěvoval školu v Apeldoornu, poté pokračoval ve studiu v Utrechtu. Zde žil u přátel v rodině profesora chemie. Na Technické škole si vedl velmi dobře, bohužel byl ze školy vyhozen, kvůli tomu, že neprozradil autora karikatury jednoho místního profesora. Svůj cíl složit maturitu však nevzdal a učivu se věnoval soukromě. Když došlo na jeho zkoušku, naneštěstí jeden člen zkušební komise onemocněl a byl nahrazen profesorem z jeho bývalé školy. Té, z které byl vyloučen. Wilhelm Conrad zkouškou neprošel. I přesto se dal zapsat na univerzitu a navštěvoval zde přednášky z matematiky, chemie, zoologie a botaniky jako mimořádný student.
Nobelova cena
Následně se od svého bývalého spolužáka dozvěděl, že na Polytechnice v Curychu berou uchazeče na základě přijímací zkoušky a maturita není potřeba. Roku 1865 se stal posluchačem užité matematiky (v tehdejší době se jednalo o mechaniku). Kromě toho navštěvoval i mnohé přednášky nepovinné. Zdejší studium zakončil 6. srpna 1868, kdy získal diplom strojního inženýra. Otec ho nadále finančně podporoval a tak se Röntgen mohl věnovat svým zálibám mezi nimiž vítězila fyzika. Polytechnika neumožňovala získání doktorátu, tudíž Wilhelm Conrad svoji práci Teoretický výzkum fyzikálních souvislostí mezi objemem a teplotou plynu předložil na curyšské univerzitě. Dne 22. června 1869 obdržel doktorát filozofie. V témže roce se ještě stal asistentem profesora Kundta na Polytechnice a zasnoubil se s Bertou Ludwigovou, dcerou hostinského. Roku 1870 přestoupil profesor Kundt na univerzitu ve Wüzburgu a Röntgen ho následoval. Berta zůstala nejprve ve Švýcarsku, ale po nějakém čase se přestěhovala do Apeldoornu ke své budoucí tchýni. Dva roky poté se Wilhelm Conrad s Bertou vzali. Nacházeli se však v těžké finanční situaci, proto se Röntgen pokusil získat titul docenta, poté by mohl soukromě vyučovat. Univerzita ve Wüzenburgu mu ho neudělila, požadovala maturitu. Röntgen ale mohl zkusit štěstí jinde. A právě v této době se Akademie věd ve Štrasburku přeměnila na německou univerzitu.
Profesor Kundt
Ve městě zničeném válkou nebyly životní podmínky zrovna nejlepší, v důsledku toho ale stát nabízel v této oblasti větší platy. Röntgen s Kuntem se tam vydali. Zde proběhl další pokus o získání docentury, který byl již úspěšný. Od roku 1874 byl soukromým docentem, ale na jeho přednášky chodilo jen málo posluchačů. Následujícího roku mu bylo nabídnuto místo profesora fyziky a matematiky na Hospodářské akademii v Hohenheimu. Röntgen místo přijal, ale již za necelé dva roky byl zpět ve Štrasburku. Roku 1878 nastoupil na místo profesora fyziky na univerzitě v Geissenu. Po deseti zde prožitých letech se znovu stěhoval, tentokrát do Wüzenburgu na post profesora experimentální fyziky na Filozofické fakultě a ředitele Fyzikálního ústavu.V květnu 1894 se začal zajímat o pokusy Philippa Lenarda s katodovými paprsky. K zásadnímu objevu došlo 8. listopadu 1895. Toho večera Röntgen obalil výbojovou trubici černým kartonem, takže z ní nemohlo vycházet žádné světlo. Jakmile ji ale zapojil do proudu, všiml si, že krystalky platnatokyanidu barnatého ležící vedle na stole se rozzářily. Uvědomil si, že z trubice vychází nějaké neviditelné záření, které nazval paprsky X. Svůj objev zveřejnil až 28. prosince 1895 v předběžném sdělení O novém druhu paprsků. Během velmi krátké doby jej otisklo mnoho novin a časopisů. Jediná veřejná přednáška o objevu paprsků X se konala 23. ledna 1896 ve Fyzikálním ústavu pro wüzburskou Fyzikálně-lékařskou společnost. Názorný pokus provedl vyfotografováním novými paprsky ruku profesora Alfreda von Koellikera. Ten byl objevem nadšen a navrhl, aby se paprsky nazývaly Röntgenovy.
Rodný dům v Lennepe
Roku 1900 se Röntgen stěhuje do Mnichova a o rok později 10. prosince je vyznamenán první Nobelovou cenou za fyziku. Na podzim 1919 požádal o uvolnění ze všech funkcí. V témže roce mu zemřela manželka Berta. I po její smrti Röntgen nadále experimentoval. Zemřel 10. února 1923.